Americký FED naznačil budoucí zpřísnění politiky

V uplynulém čtvrtletí se dařilo opět akciím, ekonomické ukazatele naznačují postupující oživení a tématem číslo jedna u investorů se stává inflace, která ve Spojených státech dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2008. Americký FED naznačil budoucí zpřísnění měnové politiky. Pozitivní nálada investorů byla podpořena zrychlující proočkovaností vakcínami proti Covid-19. Dařilo se firemním dluhopisům a komoditám.

Ekonomika

Ekonomické údaje za poslední tři měsíce byly obecně velmi dobré, zejména v USA, které v prvním čtvrtletí vykázaly meziroční tempo růstu 6,4 %. Index spotřebitelské důvěry Conference Board překonal očekávání a dosáhl 16měsíčního maxima. Náladu majitelů domů podpořil růst cen bydlení, který rovněž překvapil pozitivně. Silný trh práce byl dalším faktorem, díky němuž se Američané cítili optimističtěji ohledně svých ekonomických vyhlídek. Začátkem července ministerstvo práce oznámilo, že zaměstnavatelé v červnu vytvořili 850 000 nových pracovních míst mimo zemědělství, což je výrazně nad konsenzuálními odhady kolem 700 000 a nejvíce od loňského srpna. Týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti rovněž klesl více, než se očekávalo, a to na pandemické minimum 364 000. ISM index měřící průmyslovou aktivitu klesl o něco více, než se očekávalo, ale stále naznačoval zdravou expanzi. Výzkumníci ISM uvedli, že ještě rychlejšímu růstu brání nedostatek pracovních sil a materiálu. Velkým překvapením byly údaje o očekávaném prodeji domů, které v květnu vyskočily o 8 % oproti konsenzuálnímu očekávání mírného poklesu. Květnový index spotřebitelských cen se meziročně zvýšil o 5,0 %, i když některá data naznačují, že inflaci ovlivňují dočasné faktory, jako například růst cen ojetých automobilů. FED sice nadále považuje tento nárůst inflace za přechodný, ale již připustil diskuse o utažení měnové politiky. Nově se nyní očekává dvojí zvýšení sazeb v roce 2023, zatímco ještě před třemi měsíci se neočekávalo žádné.

Přestože ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí poklesla o 0,3 % mezičtvrtletně, předstihové ekonomické ukazatele, jako jsou například průzkumy indexů nákupních manažerů (PMI), dosáhly v mnoha regionech mnohaletých maxim. Tyto ukazatele naznačují, že ve druhém čtvrtletí došlo v Evropě k výraznému hospodářskému oživení. Očekává se, že růst zůstane silný i ve druhé polovině roku. Podle prvního odhadu Eurostatu index spotřebitelských cen v eurozóně v červnu klesl na 1,9 % z květnových 2,0 %. Inflace se zvyšuje již šest měsíců po sobě a pohybuje se blízko cíle ECB. Míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu klesla na sezónně očištěných 7,9 % z dubnových 8,1 %. Bleskový kompozitní index PMI Markit pro eurozónu v červnu vzrostl na 59,2 bodu, což byla nejvyšší hodnota od června 2006. Nově vytvořený fond EU pro obnovu ve výši 800 mld. EUR by měl pomoci zemím v jižní Evropě udržet ekonomické oživení (viz graf vlevo). Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ve svých komentářích zdůraznila riziko virových variant a jejich potenciální dopady na hospodářské oživení eurozóny.

HDP Japonska kleslo mezičtvrtletně o 1 %, což je méně, než se původně čekalo. Ostatní ekonomické údaje byly spíše negativní. Průmyslová výroba se v květnu snížila více, než se očekávalo, a to o 5,9 % meziměsíčně při očekávání poklesu o 2,1 %. Pokles byl způsoben především tím, že automobilky a další výrobci omezovali výrobu kvůli celosvětovému nedostatku polovodičových čipů. Míra nezaměstnanosti v Japonsku v květnu vzrostla na 3,0 %, což je nejvyšší úroveň od prosince 2020. Většina odvětví zaznamenala nižší zaměstnanost, včetně výrobců, logistiky a financí. Ostře sledovaný průzkum Tankan japonské centrální banky (BoJ) však naznačil možné oživení. Nálada se zlepšuje jak ve výrobním sektoru, tak v sektoru služeb. Hodnota indexu se v červnu zvýšila z březnových 5 na 14, což je nejvyšší úroveň od roku 2018.

V Číně došlo k určitému zhoršení PMI indexů. Soukromý index nákupních manažerů PMI Caixin ve službách za červen, byl považován za zklamání. Analytici uvedli, že pokles červnového PMI na 50,3 bodu z květnové hodnoty 55,1 bodu odráží opětovný výskyt nemoci Covid-19 v jižní provincii Guangdong. Celkově zůstaly červnové hodnoty PMI v expanzivním pásmu, což naznačuje, že oživení Číny po pandemii pokračuje zdravým tempem. Podle oficiálního měsíčního průzkumu zůstal silný růst zisků větších průmyslových společností. Co se týče nemovitostí, ceny secondhandových domů v Šen-čenu, jednom z nejžhavějších čínských trhů s nemovitostmi, v květnu klesly, což byl první měsíční pokles od července 2019, zatímco objemy transakcí ve městě podle místních zpráv klesaly každý měsíc od února. Pokles transakcí naznačuje, že snaha vlády ochladit trh s nemovitostmi v celé zemi a omezit spekulace v Šen-čenu možná konečně funguje.

Ostatní rozvíjející se země zaznamenaly váhavé oživení v prvním čtvrtletí. Existuje riziko, že příznivý vývoj v květnu narazil na zhoršení pandemické situace. Míra očkování zůstává velmi nízká, distanční opatření omezují možnosti cestování a využívání práce na dálku je mnohem méně snadné než v rozvinutých ekonomikách. Exporty prudce rostou díky oživení světové poptávky, ale zůstává riziko poklesu domácí poptávky, a to zejména v Asii. Na tomto pozadí rostla inflace zejména v latinské americe, přesto měnová politika místních bank zůstává uvolněná.

Akciové trhy

Akcie ve druhém čtvrtletí poměrně solidně rostly. Ve většině vyspělých ekonomik, zejména v Evropě, která nyní dohání Velkou Británii a Spojené státy, nadále zrychlovaly očkovací kampaně. Rozvíjející se ekonomiky v očkování nadále zaostávaly, ale počet případů v Číně zůstává velmi nízký a v Indii zřejmě dosáhl vrcholu.

Mezi vyspělými regiony se nejvíce dařilo akciím ze Spojených států. Index S&P 500 dosáhl v minulém čtvrtletí nejlepšího výnosu (+8,5 % v USD) díky růstovým akciím, silnému růstu zisků v prvním čtvrtletí (47 % meziročně) a vyhlídkám na další fiskální stimuly, protože Joe Biden dosáhl dvoustranné dohody o zvýšení výdajů na infrastrukturu o 600 miliard USD.

V těsném závěsu za nimi následovaly evropské akcie (+7,1 % v EUR), které podpořilo znovuotevření regionálních ekonomik a silná globální poptávka po zboží. Rozšíření delta mutace viru je sice potenciální hrozbou, protože by mohlo zpomalit úplné znovuotevření ekonomik, zvyšující se počet případů však ve Velké Británii zatím nevedl k výraznému zvýšení hospitalizovaných. To naznačuje, že vakcíny proti této variantě fungují dobře a akcie ze Spojeného království byly za čtvrtletí schopny dosáhnout 5,6% zhodnocení.

Naopak pomalá očkovací kampaň pravděpodobně zhoršila relativní výkonnost japonského akciového trhu, který ztratil 0,3 %. Akcie z rozvíjejících se zemí tentokrát mírně zaostávaly za rozvinutým světem. Restriktivní politika a obavy z regulace zatížily relativní výkonnost Číny a asijských indexů jako celku (MSCI Asia ex Japan +3,7 % v USD).

Dluhopisové trhy

Výnosy amerických státních dluhopisů v průběhu minulého čtvrtletí klesly, přičemž desetiletý výnos klesl z 1,74 % na 1,47 %. Hlavním tématem bylo výrazné oživení hospodářské aktivity a meziroční míra inflace, která se zvýšila výrazně nad cílovou hodnotu. Květnových 5 % byla úroveň, která nebyla zaznamenána více než deset let. Investoři začali spekulovat, zda současné úrovně inflace budou pokračovat nebo se ukáží jako přechodné. Na červnovém zasedání FED došlo k určitému posunu v měnové politice. FED naznačil, že úrokové sazby se pravděpodobně zvýší dříve, než se očekávalo. Dvouletý výnos po zasedání vzrostl a desetiletý výnos klesl, přičemž křivka se zploštěla.

Evropské vládní dluhopisy nedosáhly lepších výsledků než americké, a to v souvislosti s rostoucím optimismem ohledně oživení v regionu a zrychlujícím se očkovacím programem. Navíc emise desetiletých dluhopisů v objemu 20 mld. EUR na financování ozdravného balíčku Evropské unie "NextGenerationEU" pravděpodobně také pomohla posunout evropské jádrové výnosy mírně výše.

Německý desetiletý výnos vzrostl z -0,29 % na -0,20 %, francouzský z hodnoty těsně pod nulou na 0,13 %. Italský desetiletý výnos vzrostl z 0,67 % na 0,82 %. Výnosy desetiletých dluhopisů ve Velké Británii klesly z 0,85 % na 0,72 % po prudkém nárůstu v předchozím období.

Dobře si vedly podnikové dluhopisy, které předčily dluhopisy státní. Investoři na dluhopisových trzích hledali výnosy a zajištění proti inflaci v kontextu nízkých výnosů vládních dluhopisů a vyšší inflace, přičemž se zaměřovali na produkty s vyšším spreadem (nadvýnosem), jako jsou dluhopisy z rozvíjejících se trhů, US dluhopisy investičního stupně a americké a evropské dluhopisy s vysokým výnosem, jakož i na inflačně-vázané dluhopisy rozvíjejících se trhů.

Výnosy českých vládních dluhopisů v průběhu čtvrtletí mírně klesly (ceny vzrostly) a celá výnosová křivka se posunula mírně níže. V závěru června zvýšila Česká národní banka základní úrokovou sazbu (tzv. 14denní REPO sazbu) o 0,25 %. Dlouho očekávaný krok ze strany centrálních bankéřů, kteří jej několikrát sami avizovali, se stal realitou. S vysokou pravděpodobností tímto krokem zvyšování sazeb nekončí. Vzhledem k rostoucím inflačním tlakům, kdy roční inflace rostla o 3,2 %, bude růst sazeb v létě pokračovat. Příští zasedání České národní banky proběhne v druhé polovině srpna a očekává se při něm opět zvýšení sazeb o 0,25 %.

Komoditní trhy

Komoditní index S&P GSCI dosáhl ve druhém čtvrtletí velmi dobré výkonnosti. Bylo to především v důsledku silného růstu cen energií a vzhledem k tomu, že celosvětové zavádění vakcín Covid-19 nadále podněcovalo optimismus investorů ohledně globálního hospodářského oživení v roce 2021. Nejvýkonnější složkou indexu byly energie, a to díky dobrým výsledkům ropy a zemního plynu. Silných zisků dosáhla ropa Brent díky vyšší poptávce. Dařilo se průmyslovým kovům díky prudce vyšším cenám hliníku, olova a niklu. Pozitivní výkonnosti dosáhla ve druhém čtvrtletí také složka zemědělských plodin. Složka drahých kovů dosáhla pouze mírného zhodnocení díky vyšším cenám zlata i stříbra. Nejhůře si ve druhém čtvrtletí vedla složka hospodářských zvířat.

Měnové trhy

USD proti EUR poté, co v dubnu zvrátil březnové posílení na 1,17 a oslabil zpátky nad 1,20, během května dále postupně ztrácel a dotkl se hranice 1,225 USD/EUR. Tam se posun ke slabší úrovni obrátil a USD začal postupně posilovat až na 1,1855 USD/EUR, což bylo poměrně překvapivé, vzhledem k vysoké americké inflaci. Za celé čtvrtletí tak oslabil USD vůči EUR jen lehce nad 1 %.

Česká koruna v průběhu čtvrtletí vůči EUR posílila o více než 2,5 %. Chvílemi se dostala dokonce až pod hranici 25,35 CZK/EUR, kde byla naposledy (nepočítáme-li její raketové oslabování z úrovní kolem 25 CZK po propuknutí pandemie v minulém roce) koncem roku 2019. Vůči USD pak posílila o 3,8 % na kurz 21,439 CZK/USD. Důvodem byl růst očekávání vyšších sazeb ČNB, zlepšení epidemiologické situace a postupný návrat k normálu.

Závěr

Vývoj na trzích ve druhém čtvrtletí odrážel zlepšení makroekonomického výhledu a výrazný pokrok v boji proti pandemii, což pomohlo podpořit další zisky akcií za poslední tři měsíce. Tento služný vývoj by však neměl být chápán jako signál, že rizika již nepřetrvávají. Příští tři měsíce pravděpodobně přinesou důležité vyjasnění několika neznámých včetně inflace, budoucí politiky Federálního rezervního systému (FED) a další vývoj pandemie Covid-19.

Pokud jde o inflaci, představuje aktuálně nejintenzivněji vnímané riziko ze strany investorů. Některé metriky (například vývoj výnosů US vládních dluhopisů viz graf v sekci "Dluhopisové trhy") v červnu naznačovaly, že prudký nárůst inflace během druhého čtvrtletí se začíná obracet, nicméně otázka inflace tím ještě zdaleka není uzavřena. V tuto chvíli je těžké predikovat, co s inflací v delším časovém horizontu udělají bilionové pandemické stimuly prezidenta Bidena v kombinaci s nulovými úrokovými sazbami a pokračujícím programem QE Fedu. Pokud je tento náhlý nárůst inflace skutečně jen dočasný, měli bychom o tom vidět přesvědčivější důkazy během třetího čtvrtletí.

Federální rezervní systém mezitím zahájil proces komunikace o tom, jak začne snižovat podporu ekonomiky prostřednictvím "taperingu" neboli omezování svého programu kvantitativního uvolňování. Naposledy, když FED toto oznámil, vyvolal v roce 2013 "Taper Tantrum", v jehož důsledku výrazně vzrostla volatilita na akciových a dluhopisových trzích. Pokud se podíváme na graf inflačních hodin, USA jsou jednou ze zemí, kde by inflační rizika mohla být důvodem k přísnější politice. Zdá se však, že jiné cíle, které FED sleduje, brání přijetí těchto opatření (na rozdíl třeba od Austrálie nebo Nového Zélandu). Teprve se ukáže, jak očekávané utahování a případné zvýšení úrokových sazeb ovlivní trhy.

Navzdory významnému pokroku v boji proti Covid-19 pandemie neskončila. Míra proočkovanosti ve většině zemí je stále výrazně nízká. Ve druhém čtvrtletí došlo k explozi případů Covid-19 v Indii a k rozšíření epidemie v Číně. Anglie mezitím odložila plánované rozvolnění kvůli obavám z šíření varianty Covid-19 "Delta", která stála za prudkým nárůstem případů v Indii. Koncem měsíce pak Austrálie i Jihoafrická republika znovu zavedly místní uzavírky kvůli rostoucímu počtu případů varianty "Delta". Stále existuje možnost, že se objeví nová varianta Covid-19, která způsobí, že vakcíny budou méně účinné. Pokud se tak stane, můžeme očekávat návrat vyšší volatility.

Ačkoli bylo globálně dosaženo významného pokroku v boji proti pandemii a život se v některých regionech vrátil do normálu, četná ekonomická rizika a rizika spojená s pandemií přetrvávají. Makroekonomická data zůstávají v tuhle chvíli sice stále pozitivní, měli bychom být však připraveni na výkyvy na trhu.

Přestože rizika na trzích a v ekonomice přetrvávají, ostatně stejně jako vždy, je důležité si uvědomit, že dobře sestavené a diverzifikované portfolio zaměřené na dlouhodobé cíle může úspěšně překonat i období intenzivní volatility, jakých jsme byli svědky v posledních 18 měsících. Zůstáváme ostražití vůči zmíněným rizikům, kterým čelí trhy i ekonomika a i nadále jsme odhodláni vám pomoci efektivně proplout tímto náročným investičním prostředím.