Druhé čtvrtletí ve vleku Brexitu

Zvýšená volatilita na trzích pokračovala i ve druhém čtvrtletí. Trhy byly, zejména v závěru sledovaného období, zcela ve vleku výsledků britského referenda o Brexitu. Ten byl hlavní příčinou masivního poklesu na burzách v závěru čtvrtletí, které však nemělo příliš dlouhého trvání a některé trhy se dokázaly ze ztrát zotavit. Významná volatilita byla patrná také na měnových trzích.

V dnešním článku bychom se chtěli věnovat tématu Brexitu a jeho očekávaným dopadům. Jak již bylo řečeno, Britové se v referendu konaném 23. června 2016 rozhodli těsnou většinou, že po více než 40-ti letech opustí Evropskou unii.

V prvé řadě je potřeba říci, že samotný výsledek referenda neznamená, že VB již není členem EU. Vystoupení z EU musí nejdříve odhlasovat britský parlament, který zaváže britskou vládu k tomu, aby o vystoupení z EU jednala. I když se do dnešního dne objevily snahy o nové referendum, či spekulace o tom, že by nakonec parlament vystoupení nemusel schválit, nepředpokládáme, že by proces vystoupení VB z EU nezapočal. Proces vystoupení upravuje článek 50 Smlouvy o EU. Ten mimo jiné uvádí, že technický proces vystoupení by se měl uskutečnit do dvou let. Jaká bude skutečná doba je však otázkou, bude záležet zejména na rychlosti uzavírání vzájemných dohod.

Další otázkou je, jaký "model" spolupráce VB s EU uzavře. Možných variant zůstává více. Jednou variantou je tzv. "Norský model", kdy země není členem EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP) a díky tomu se účastní volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Země přispívá do rozpočtu EU, implementuje část evropské legislativy, aniž by měla právo o ní hlasovat. Druhou z variant je "Švýcarský model", ten je o něco volnější, země není členem EHP a své vztahy s EU upravuje více než stovkou bilaterálních dohod (jejich vyjednání trvalo desítky let). Švýcaři mohou omezit zaměstnávání občanů EU, musí však přebírat část evropské legislativy a také přispívat do evropských rozpočtů. Minimální variantou může být dohoda o volném obchodu, případně celní unie, jako má například EU a Turecko. Tato dohoda nepředpokládá volný pohyb osob a zaměstnanců. Jak je vidět, možných variant je více a je velmi pravděpodobné, že vzhledem k významu VB bude dohoda s ní individuální a může jít o kombinaci výše zmíněných modelů. Předpokládáme, že ani jedna strana nebude chtít vzájemnou dohodu komplikovat a zhoršovat tak případné politické či ekonomické důsledky.

Dopad na ekonomiku

Jak jsme popisovali výše, bezprostřední a krátkodobý dopad na kapitálové trhy byl brutální. Ty očekávaly, že VB zůstane součástí EU a výsledek referenda způsobil doslova bouři na trzích akcií, měn i dluhopisů. Takové reakce bývají obvykle prudké, často provázeny pohyby spekulativního kapitálu, trhy mají tendenci přehánět své výkyvy.

Dlouhodobý dopad je v tuto chvíli velmi těžké určit, protože je tu celá řada nezodpovězených otázek. Negativní dlouhodobý dopad na UK by mohl být následujícími kanály:

• omezení mezinárodního obchodu a jeho dopad na HDP UK - EU největší exportní partner UK (přes 50 % exportů a importů jde do EU - proto nutné dojednat nové podmínky s EU i dalšími zeměmi
• ohrožení pro britský finanční sektor - ohrožení role Londýna jako finančního centra
• nervozita zahraničních investorů - při poměrně vysokém deficitu běžného účtu platební bilance může donutit britskou centrální banku k utahování měnové politiky - jednoznačně negativní

Dlouhodobý dopad na EU a globální ekonomiku očekáváme minimální. Je potřeba zmínit, že podíl britského HDP činí pouhých cca 3,8 % na globálním HDP. Je tu však několik rizik, která bude potřeba monitorovat:

• podobné snahy o vystoupení i v jiných zemích (Francie, Nizozemí, ...)
• nedohoda politiků VB a EU ohledně dalších smluv, které by upravovaly volný obchod – podle nás málo pravděpodobné, VB je pro Němce a Francouze významný obchodní partner (viz graf výše)
• problémy bankovního sektoru – zde však přišla BoE s okamžitou reakcí a s podporou ve výši až 250mld. GBP určených pro finanční instituce a také odkládá pro tuto chvíli zvyšování úrokových sazeb. Podporu bankovnímu sektoru deklarovaly i další důležité centrální banky.

Ekonomický dopad na VB může být významnější, zbytek EU a světová ekonomika by se s tím měli poměrně snadno vypořádat, pokud se nenaplní některá rizika, viz výše.

Dopad na kapitálové trhy

Krátkodobě jsme očekávali zvýšenou volatilitu na trzích, zejména na akciích, komoditách, některých firemních dluhopisech a také na měnových trzích (viz vývoj libry). Vypuknutí finanční krize, podobné té z roku 2008 - 2009 je však zatím v tuto chvíli velmi málo pravděpodobné a s tímto scénářem nepracujeme.

Brexit pravděpodobně oslabí globální ekonomiku velmi omezeně. Případné krátkodobé poklesy na trzích tak mohou paradoxně generovat velmi zajímavé investiční příležitosti na trzích rizikovějších aktiv, zejména pak akcií. To vše podpořeno dnes velmi nízkými výnosy vládních dluhopisů, s mnohdy zápornými výnosy (investoři budou hledat atraktivnější investiční aktiva) a poměrně atraktivně oceněnými akciovými trhy z regionů Evropy, případně asijsko-pacifické oblasti. Pozitivním důsledkem Brexitu bude pravděpodobně i zpomalení utahování měnové politiky ve Spojených státech a s tím zmírnění posilování USD (jedno z hlavních rizik pro letošní rok) a podobný vývoj lez očekávat také ve Velké Británii.

Konkrétní investiční implikace a doporučení pro jednotlivá portfolia budeme konzultovat v rámci individuálních schůzek.