Ruská invaze srazila dolů akcie i dluhopisy

Ruská invaze na Ukrajinu koncem února způsobila celosvětový šok. V důsledku toho došlo na trzích k poklesu akcií a růstu výnosů dluhopisů (což znamená pokles cen). Ceny komodit prudce vzrostly, protože Rusko je klíčovým producentem několika důležitých komodit včetně ropy, plynu a pšenice. To přispělo k dalšímu nárůstu inflace a také k narušení dodavatelských řetězců. Čínské akcie byly negativně ovlivněny obnovenými protiepidemickými opatřeními.

Ekonomika

Ekonomické ukazatele ze Spojených států zůstaly během prvního čtvrtletí poměrně solidní. Americká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí lehce pod očekávání o 6,9 % mezičtvrtletně. Předstihové ukazatele PMI vykázaly také o něco horší hodnoty, než se očekávalo, avšak stále byly docela jistě v pásmu expanze. Kompozitní PMI index dosáhl v březnu 57,7 bodů, PMI ve službách 58,0. Invaze posílila stávající obavy z inflačních tlaků, způsobených zejména vyššími cenami potravin a energií. Míra nezaměstnanosti v USA klesla z únorových 3,8 % na březnových 3,6 %. Mzdy nadále rostou, ale zatím nedosahují tempa celkové inflace. Meziroční míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla v únoru 7,9 %, což představuje nevyšší hodnotu za 40 let. Federální rezervní systém (Fed) na svém březnovém zasedání zvýšil úrokové sazby o 0,25 %, přičemž zevnitř se ozývají hlasy volající po agresivnějším zpřísňování. Do konce roku se další zvyšování sazeb o 0,25 % očekává na každém zasedání.

Ekonomika eurozóny rostla ve 3. čtvrtletí meziročním tempem 3,9 %, což bylo o něco více, než se očekávalo. Řada evropských zemí však zavedla omezení v odvětvích, jako je cestovní ruch a pohostinství, aby se pokusila omezit šíření nové varianty viru. Bleskový kompozitní index nákupních manažerů dosáhl v prosinci devítiměsíčního minima 53,4, protože sektor služeb byl ovlivněn rostoucím počtem případů Covid. Čtvrtletí bylo poznamenáno volatilními cenami plynu, které přispěly k vyšší inflaci. Meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla v prosinci 5,0 %, zatímco o rok dříve činila -0,3 %. Evropská centrální banka uvedla, že omezí nákupy dluhopisů, ale vyloučila zvýšení úrokových sazeb v roce 2022. Koaliční rozhovory v Německu dospěly k závěru. V prosinci vystřídal Angelu Merkelovou ve funkci kancléře Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Jeho strana je v koaliční vládě se Zelenými a Svobodnými demokraty (FDP).

Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí propadla více, než se očekávalo. Meziroční pokles HDP byl -3,6 %. V říjnu se v Japonsku konaly parlamentní volby. Vládnoucí Liberálně-demokratická strana (LDP) pod vedením pana Kišidy ztratila pouze 15 křesel a udržela si solidní většinu. Po volbách se politická pozornost přesunula na významný balíček fiskálních stimulů. Ten zahrnuje přímé peněžní výpomoci domácnostem ve snaze nastartovat oživení spotřeby v první polovině roku 2022. Vlastní průzkum Tankan, který v prosinci zveřejnila Bank of Japan, neobsahoval žádné skutečné překvapení a celkový tón byl přiměřeně optimistický. Současná míra inflace se mezitím vplížila zpět do kladných hodnot, protože začíná odpadat několik jednorázových faktorů, které ji brzdily, ale stále se zdá, že je jen malá pravděpodobnost, že by v Japonsku došlo ke krátkodobému prudkému nárůstu inflace, jak tomu bylo jinde. Z dalších ekonomických údajů zveřejněných v prosinci skutečně pozitivně překvapila síla oživení průmyslové výroby, když se automobilová produkce začala zotavovat z dočasného oslabení způsobeného celosvětovým nedostatkem polovodičů.

V Číně bylo potvrzeno, že růst HDP ve 3. čtvrtletí dále zpomalil meziročně na 4,9 % po 7,9 % ve 2. čtvrtletí. Důvodů ekonomického zpomalení je několik. Ekonomiku brzdí omezení v souvislosti s Covid-19 a jakýkoli pokrok tak bude záviset na úrovních kontaminace. Průmyslová výroba v říjnu nadále zpomalovala v důsledku výpadků elektřiny v reakci na prudce rostoucí ceny energie v mnoha provinciích, zejména v nejprůmyslovějších oblastech. V listopadu a prosinci pak zaznamenala mírný růst. Kromě toho pokračuje vládní politika snižování dluhu soukromého sektoru, což vede ke zpomalení poskytování úvěrů. Výrobní sektor zůstává podporován vnější poptávkou, i když průzkumy nákupních manažerů (PMI) stále vypadají rozporuplně. Jak oficiální index, tak index Caixin, se posunul v prosinci zpět nad hodnotu 50 značící růst (50,3 resp. 50,9 bodu). V obou průzkumech společnosti uvedly omezení výroby a tlaky na růst cen. Pokud tyto negativní faktory přetrvávají, jsou možná podpůrná opatření. Nedostatek elektronických součástek zatěžuje průmyslovou výrobu v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Evropě, ale zdá se, že úzká místa se v Asii normalizují, i když dodací lhůty zůstávají delší než obvykle.

Z ostatních rozvíjejících se zemí stojí za zmínku jistě Turecko, kde tamní centrální banka v průběhu čtvrtletí snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o 400 bazických bodů na 14 %, a to navzdory pokračující nadcílové inflaci, která v listopadu meziročně zrychlila na 21,3 % a v prosinci pak dokonce na 36,08 %! Vzhledem k tomu, že se lira dostala pod značný tlak, prezident Erdogan oznámil neortodoxní program kompenzace střadatelům za oslabení liry ve snaze omezit používání amerických dolarů.

Akciové trhy

Poslední čtvrtletí roku bylo pro akcie měsícem vzestupů a pádů. Začalo dobře díky dobrým firemním výsledkům. Navzdory přetrvávajícím obavám z inflace a následného zpřísňování měnové politiky a ohrožení kupní síly domácností, tento vzestupný trend akcií vynesl 16. listopadu index MSCI AC World (v amerických dolarech) na nové historické maximum. Poté přišel pokles, když pohyby akcií zakolísaly na pozadí páté vlny Covid, která obzvláště tvrdě zasáhla některé evropské země. Poslední kapkou byl vznik nové varianty viru Omicron, zprávy o ní vyvolaly prudký a rychlý výprodej akcií. Do konce roku tyto obavy do značné míry opadly, zatímco údaje nadále naznačují, že ekonomika zůstává celkově stabilní a zisky podniků jsou solidní. Za celé čtvrtletí si pak celosvětový MSCI AC World index připsal zhodnocení 6,77 % v USD.

Velmi dobře se dařilo akciím ze Spojených států. Americké akcie zakončily čtvrtletí o celých 11 % výše (měřeno indexem S&P 500 v USD). Dařilo se technologickému sektoru, jako subsektor patřil v průběhu čtvrtletí k těm nejúspěšnějším, přičemž obzvláště silní byli výrobci čipů. Dobře si vedly také nemovitosti. Energetické a finanční tituly dosáhly během čtvrtletí mírnějších zisků.

Akcie v eurozóně ve 4. čtvrtletí zhodnotily o 5,6 % v EUR. Mezi nejúspěšnější sektory patřily utility a silné zisky zaznamenaly také akcie IT. Zvláště dobře se dařilo akciím technologického hardwaru a polovodičů. Velmi silně si vedl také sektor luxusního zboží.

Po poklesu v říjnu a listopadu japonský akciový trh v prosinci opět získal půdu pod nohama, avšak čtvrtletí zakončil s celkovou ztrátou -1,7 % v JPY.

Mírně ztratily také akcie v Asii bez Japonska. Ty zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí pokles -1,2 % v USD. Nejhůře si v rámci indexu vedla Čína, kde ceny akcií prudce klesly, stejně jako v sousedním Hongkongu, a to v důsledku obav investorů, že po rychlém rozšíření nové varianty Covid-19 budou zavedena nová výluková omezení. Také ceny akcií v Singapuru skončily ve čtvrtém čtvrtletí v záporném teritoriu, protože investoři nadále sledovali vývoj kolem nové varianty Omicron. Objevily se také obavy, že vláda městského státu bude muset obnovit některá nedávno uvolněná omezení činnosti. Indie a Jižní Korea skončily čtvrtletí také v záporném teritoriu, i když poklesy cen akcií byly mírnější.

Rozvíjející se trhy, reprezentované indexem MSCI Emerging Markets ve 4. čtvrtletí ztratily -1,3 % v USD a nedosáhly výkonnosti indexu MSCI World, přičemž nepříznivým faktorem pro ně byl silný americký dolar. Nejslabším trhem indexu bylo Turecko, a to při extrémní volatilitě měny. Rusko zaostávalo, protože se zvýšilo geopolitické napětí se Západem, a to v souvislosti se shromážděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou.

Dluhopisové trhy

Na dluhopisových trzích, ovlivněných přetrvávající inflací a jestřábími změnami v politice centrálních bank, se výnosy desetiletých státních dluhopisů výrazně nezměnily. Po většinu čtvrtletí výnosy sledovaly klesající trajektorii, než se v posledních týdnech roku se zlepšením sentimentu obrátily. Výnosové křivky se zploštily, přičemž dluhopisy s kratší splatností byly zasaženy tím, že centrální banky začaly oznamovat zpřísnění měnové politiky. Především rétorika amerického Federálního rezervního systému (Fed) se v listopadu stala stále více jestřábí. Předseda Jay Powell a další členové politického výboru naznačili, že by mohlo dojít k urychlení zvyšování úrokových sazeb a že možná přestanou hovořit o inflaci jako o "přechodné".

Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů se za čtvrtletí změnily jen málo, z 1,49 % na 1,51 %. V říjnu dosáhl 1,7 % v souvislosti se zvýšenou inflací a očekáváním zpřísnění politiky, na začátku prosince pak minima 1,36 % v souvislosti s obavami z varianty Omicron Covid-19. Americký dvouletý výnos se zvýšil z 0,28 % na 0,73 %.

Desetiletý výnos ve Velké Británii klesl z 1,02 % na 0,97 %. Začátkem listopadu sice prudce poklesl, protože Bank of England (BoE) se nečekaně rozhodla nezvyšovat sazby. BoE však v prosinci sazby přece jen zvýšila a s odeznívajícími obavami z varianty Omicron výnosy vzrostly. Dvouletý výnos vzrostl z 0,41 % na 0,68 %.

Německý desetiletý výnos se změnil jen málo, z -0,19 % na -0,18 %, což však odráželo pozdní výprodej, kdy výnos v prosinci klesl pod -0,40 %. Italský desetiletý výnos vzrostl z 0,86 % na 1,18 %. Inflace v eurozóně výrazně vzrostla a v Německu se zvýšila na nejvyšší úroveň od roku 2008 a na téměř 30leté maximum. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obecně potvrdila holubičí vyznění, ale komentáře dalších představitelů ECB byly spíše jestřábí.

Firemní dluhopisy v posledním čtvrtletí zaostávaly za státními dluhopisy. Americké firemní dluhopisy investičního stupně zaznamenaly mírně kladné celkové výnosy (v místní měně), ale jejich evropské protějšky oslabily. Nejvýrazněji se dařilo americkým dluhopisům s vysokým výnosem (tzv. High yieldy).

Na rozvíjejících se trzích výnosy dluhopisů v místních měnách rostly (ceny klesaly), zejména tam, kde centrální banky v souvislosti se zvýšenou úrovní inflace pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb. Střední a východní Evropa dosahovala horších výsledků. Výkonnost měn EM byla smíšená, ovlivněná měnícím se rizikovým sentimentem, a to navzdory vyhlídkám na vyšší úrokové sazby.

Výrazný nárůst výnosů a pokles cen zaznamenaly české vládní dluhopisy, jejich výnos vzrostl z 2,094 % na 2,977 %. Bankovní rada ČNB na svém zasedání na konci prosince nakonec zvýšila úrokové sazby rovnou o jeden procentní bod, místo očekávaných 0,75 p. b. Hlavní sazba tak nově činí 3,75 %. Zvýšení sazeb je sice nad tržním odhadem, ale tak úplně překvapivé to není, protože inflační dynamika je skutečně velice silná. Meziroční inflace v listopadu dosáhla 6 % a v prosinci se očekávají ještě vyšší čísla.

Komoditní trhy

Komoditní index S&P GSCI zaznamenal ve čtvrtém čtvrtletí mírně kladný výnos navzdory prudkému poklesu ceny zemního plynu o téměř 40 %. Složka průmyslových kovů byla ve čtvrtletí nejvýkonnějším segmentem, protože oživení světové ekonomiky nabíralo na obrátkách. Výrazně rostly ceny zinku, niklu, olova a mědi. Kladného výnosu dosáhla ve čtvrtletí také zemědělská složka, kde byly zaznamenány silné zisky u kávy, bavlny, kukuřice a pšenice. Drahé kovy ve čtvrtletí rovněž získaly, mírný růst cen zaznamenaly stříbro a zlato. Energetická složka zaznamenala ve čtvrtletí mírný pokles, přičemž prudký pokles ceny zemního plynu byl kompenzován mírně vyššími cenami bezolovnatého benzinu, ropy a ropy Brent.

Měnové trhy

Kurz CZK vůči EUR výrazně posiloval a koruna byla koncem čtvrtletí nejsilnější za 10 let, když skončila na 24,86 CZK/EUR. Zaznamenala tedy posílení o téměř 2,5 % a dostala se na nejsilnější úroveň od listopadu 2012. Bezprostředně koruně, ale třeba i forintu a zlotému pomáhají celkem příznivá nová čísla k podmínkám v průmyslu, který se oklepává ze světové logistické krize, koruně pak pomáhá nástup nové vlády, který investory spíše uklidnil a zejména pak poměrně významný kladný úrokový diferenciál. Ten má za následek to, že zahraniční investoři si půjčí v EUR za 0 %, nakoupí CZK s výrazně vyšším úrokem (přes 3 %). Tato zvýšená poptávka po CZK má vliv na další posílení CZK, čímž ještě více zvyšuje zhodnocení zahraničních investorů. ČNB navíc oznámila koncem roku záměr prodávat devizové rezervy. Tedy opět zvýšení poptávky po CZK a možné tlaky na její posilování. Proti USD, který měl nadále tendenci posilovat vůči EUR, koruna posílila "jen" o 0,313 % a čtvrtletí zakončila na kurzu 21,951 CZK/USD.

Závěr

Uplynulý rok pro investory znamenal nepřetržitý příval politických a ekonomických zpráv, což investorům mnohdy ztěžovalo dělat správná rozhodnutí v souvislosti s jejich portfolii. V průběhu roku se vystřídalo několik vln pandemie Covid-19, inflační tlaky ve většině vyspělých ekonomik nabíraly na síle v důsledku globálního nesouladu mezi poptávkou a nabídkou a také v důsledku prudkého nárůstu velkoobchodních cen energií. Ruku v ruce s tím přicházely reakce centrálních bank a obavy investorů, že centrální banky budou rychleji zpřísňovat měnovou politiku. Kromě toho jsou trhy nadále ovlivňovány vývojem strukturálních témat, nejdůležitějším z nich se jeví přechod na nízkouhlíkovou energetiku.

Při tomto turbulentním vývoji akciový trh přinášel až na výjimky nadprůměrné výnosy jen s několika poměrně mělkými výkyvy v průběhu roku. Konečný výsledek je tak v případě vyspělých trhů více než dobrý. Globální akcie z vyspělého světa zhodnotily o téměř 22 % v USD, přičemž USA si vedly ještě lépe (S&P 500 zhodnotil o 28,7 % v USD). Jejich protějšky z rozvíjejícího se světa však ztratily 2,5 %, ty z asijského regionu 4,7 %. Dluhopisy se obecně potýkaly s problémy, protože úrokové sazby se pomalu ubíraly vzhůru, což vedlo k plíživému poklesu cen dluhopisů. Poklesy se nevyhnuly ani českým vládním dluhopisům, jejichž výnosy vlivem vysoké inflace a razantnímu zvyšování úrokových sazeb výrazně vzrostly. Tento vývoj jsme očekávali, v portfoliích jsme na tento vývoj byli připraveni a vládním dluhopisům z ČR jsme se již delší dobu vyhýbali.

Tak jako každý rok se i letos objeví spousta výhledů a předpovědí do roku 2022. Ani my se tomu nevyhneme a z dostupných dat a informací se budeme snažit vykreslit, jak by se mohla vyvíjet světová ekonomika v roce 2022.

Ekonomika 2022

Globální ekonomika by podle odhadů letos měla růst 4,7% tempem. Nadprůměrné tempo zřejmě uvidíme u vyspělých ekonomik, kdy se pro Spojené státy a eurozónu očekává růst kolem 4 %, Velká Británie může růst až 5% tempem a tradičně pomalejší bude japonský růst, pravděpodobně někde kolem 2,5 %. Naopak pomaleji oproti minulým rokům poroste Čína, kde odhady hovoří o cca 5% růstu HDP. Hospodářský růst bude v průběhu roku velmi pravděpodobně zpomalovat s tím, jak bude slábnout efekt způsobený opětovným otevřením ekonomik.

Dění na světových trzích v roce 2022 budou podle našeho názoru vévodit tato 3 navzájem související témata:

Tématem číslo jedna pro globální ekonomiku bude v roce 2022 jednoznačně inflace. Ta je aktuálně vyšší a dlouhodobější, než jakou čekala většina centrálních bank. Globální ekonomika se nyní nachází ve fázi, kdy se snaží uspokojit silnou poptávku navzdory narušení dodavatelských kanálů. Rozhodující faktory, které budou určovat hospodářský růst a vývoj inflace v roce 2022, budou proto obnovení dodavatelských řetězců, situace na trhu práce a z toho vyplývající obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Masivní podpora, kterou poskytly ekonomice vlády a centrální banky od počátku pandemie, zapříčinila situaci, kdy poptávka momentálně výrazně převyšuje nabídku. Ekonomika není aktuálně schopna tuto poptávku uspokojit kvůli nedostatku komponent, pracovníků nebo z důvodu nedostatečných přepravních kapacit. Některé z těchto překážek budou přetrvávat i v roce 2022 (zejména nedostatek polovodičů), nicméně očekáváme že překážky v dodavatelských řetězcích budou postupně odeznívat, což by mělo zabránit dalšímu zvyšování inflace. Ta by měla začít klesat ve druhé polovině roku. Svůj vliv bude mít i vyšší srovnávací základna, kdy porovnáváme meziroční míru inflace. Její hodnoty však zůstanou velmi pravděpodobně vyšší, než jsou inflační cíle centrálních bank.

S tématem inflace je úzce spojeno téma nastavení měnové politiky centrálních bank, zejména amerického Fedu. Fed by měl začít s normalizací své politiky, protože oba ukazatele, tj. plná zaměstnanost a 2% průměrná inflace, byly v podstatě dosaženy. Na začátku roku 2022 nezaměstnanost klesla na úroveň, kde byla před pandemií (a blízko toho, co Fed považuje za plnou zaměstnanost), zatímco inflace je výrazně nad 2 %. Proto již neexistuje žádné opodstatnění pro to, aby Fed udržoval sazby na 0 % a každý měsíc nakupoval dluhopisy v hodnotě 120 miliard USD. Očekává se tedy ukončení nákupu aktiv a trojí zvýšení sazeb v roce 2022. Vzhledem k déletrvající vysoké inflaci bude muset reagovat i ECB. Ta se však logicky zdráhá hovořit o zvyšování úrokových sazeb s cílem nezvýšit financování dluhu problematickým zemím, jejichž státní dluh se v průběhu pandemie ještě výrazně zhoršil. Svůj vliv zde mají také sociální a klimatické podmínky. Chování a rozhodování centrálních bank bude do značné míry ovlivněno soubojem mezi inflací a Covidem. Klíčové světové centrální banky budou upravovat svou měnovou politiku podle toho, které téma bude aktuálnější. Podle našeho názoru by to měla být inflace.

A tím se dostáváme k poslednímu důležitému tématu a tím je pokračující "pandemie" Covid-19. Proočkovanost vyspělých zemí je vysoká, nicméně z nedávné historie víme, že je těžké predikovat další vývoj. Obecně se dá říci, že každá další vlna měla postupně nižší negativní dopad na ekonomický vývoj, než ta předchozí. Různá omezení se budou pravděpodobně ještě nějakou dobu objevovat, nicméně lockdowny v podobě, ve které jsme je zažily v roce 2020 už neočekáváme. Fiskální stimuly a omezení v sektoru služeb znamenaly výrazný nárůst míry úspor, která naznačuje velkou odloženou a neuspokojenou poptávku na straně spotřebitelů. To v kombinaci se zatím nízkými úrokovými sazbami představuje potenciál pro další růst ekonomiky. Takové prostředí by mělo mít dobrý vliv na ziskovost firem, tedy i na akcie.

Vývoj kapitálových trhů v roce 2022

Pro rok 2022 favorizujeme opět akcie před dluhopisy. Vstupujeme nyní do fáze cyklu, kdy se růst zisků zpomalí na tempo, které odpovídá dlouhodobému trendu. To je pro akcie stále pozitivní, zejména na pozadí stále nízkých úrokových sazeb. Velmi těžko však můžeme očekávat, že se bude opakovat situace z posledních 12 měsíců. U akcií očekáváme lepší výkonnost mimo Spojené státy a to hned z několika důvodů. Rok 2021 byl čtvrtým rokem po sobě, kdy akcie ze Spojených států překonaly výkonnost zbytku vyspělého světa. Pokud bychom měli vycházet čistě z historických dat, pravděpodobnost toho, že americké akcie podobný výsledek zopakují také v roce 2022, je velmi nízká. Z grafu vlevo je patrné že nadvýkonnost amerických akcií v posledních 50-ti letech nepřesáhla sérii 4 let po sobě. Bez ohledu na historii, Spojené státy podpořily dříve svoji ekonomiku, než zbytek světa, a jejich ekonomický cyklus nyní předbíhá cyklus většiny ostatních zemí. Největší dynamika růstu ve Spojených státech tedy již proběhla, zatímco v Evropě a v rozvíjejících se trzích se zatím teprve očekává. Dalším argumentem pro akcie mimo Spojené státy je pravděpodobné dřívější zpřísňování měnové politiky ze strany Fedu v důsledku vyšší inflace. Pokud jde o ocenění akcií, v relativním vyjádření ocenění evropských akcií ve srovnání s americkými dosahuje historického minima viz graf vpravo. Většina evropských sektorů se dnes obchoduje se slevou proti svým americkým protějškům. Vyšší prémie amerických akcií nedává příliš smysl vzhledem růstu zisků, který byl u evropských firem vyšší než u amerických a pro rok 2022 jsou očekávání v obou regionech podobně umírněná. Pokud jde o preferovaný styl akcií, očekáváme, že pokud zůstanou úrokové sazby nízké, mohlo by se i nadále dařit růstovým akciím. S větší pravděpodobností však budou výkonnější hodnotové akcie, které mají tendenci dominovat při vyšší inflaci.

Kvalitní vládní dluhopisy z hlavních vyspělých regionů budou pravděpodobně trpět více či méně utahováním měnové politiky a zvyšováním úrokových sazeb. Výnosy u korunových dluhopisů se po rychlém růstu sazeb dostaly nad úroveň 3 %. Investovat do českých státních dluhopisů a nástrojů peněžního trhu se tak postupně začne stávat smysluplné a na trhu pomalu zraje doba ke vstupu do delších českých vládních dluhopisů. Aktuálně však pořád ještě favorizujeme firemní dluhopisy, ať už investičního stupně nebo dluhopisy s vysokým výnosem, které v sobě mají započtený očekávaný růst úrokových sazeb a aktuálně nabízejí zajímavější výnosy do splatnosti. Tempo růstu zisků se v roce 2022 nevyhnutelně zpomalí a úrokové sazby se zvýší, ale věříme, že většina společností bude schopná zvládnout svoje dluhopisy splácet. Díky podpoře centrálních bank mají společnosti většinou dostatečnou likviditu a vzhledem k výraznému oživení podnikových zisků se poměr čistého dluhu k EBITDA a poměr EBIT k úrokovým nákladům vrátili na úroveň před pandemií (viz graf). Firemní dluhopisy investičního stupně a s vysokým výnosem obvykle překonávají výkonnost státních dluhopisů během zrychlení hospodářského růstu, než zvýšení úrokových sazeb dosáhne takové úrovně, že růst zpomalí.

U dluhopisů rozvíjejících se zemí se očekává také zvyšování úrokových sazeb, vývoj v jednotlivých zemích je však rozdílný. Zvyšování sazeb je negativní faktor, avšak dluhopisy rozvíjejících se trhů stále nabízejí vyšší výnosy v porovnání s jejich americkými protějšky a existuje zde větší prostor pro snižování rizikových přirážek. Nejatraktivněji z tohoto pohledu vypadají dluhopisy s vysokým výnosem z rozvíjejících se zemí, zejména z asie.

Z výše uvedeného vyplývá, že letošní rok by mohl být, po dlouhé době velmi nízkých úrokových sazeb, konečně příležitostí také pro budování konzervativnějších portfolií, případně doplňování dluhopisů do portfolia. Investoři budou mít možnost si díky vysoké inflaci nakoupit do svých portfolií nástroje s vyšším nominálním výnosem. V případě, že se bude inflace do budoucna normalizovat, tak jak se očekává, tyto aktuálně vyšší výnosy přinesou investorům zajímavé reálné zhodnocení.