Události na Blízkém východě
Události na Blízkém východě v posledních týdnech (opět) vyvolaly na finančních trzích nežádoucí nejistotu, která bude pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvávat. Dopad na finanční trhy mimo tento region byl zatím omezený. Na akciových trzích došlo k určitému poklesu, který však byl spíš důsledkem pokračujícího růstu výnosů US dluhopisů, než zhoršujícího se rizikového sentimentu.
Reakce je zatím v souladu s podobnými situacemi na Blízkém východě i jinde. Hlavní finanční trhy se v posledních letech obvykle ukázaly jako poměrně odolné vůči geopolitickým otřesům, a to i v případech, kdy lokální finanční trhy v přímo postižené zemi nebo regionu utrpěly značný zásah. Existují však výjimky, viz aktuálně probíhající rusko-ukrajinský konflikt.I proto existuje určité riziko rozšíření nervozity na globální trhy. A tady vycházíme z analýzy společnosti Capital Economics (dále jen "CE"), která definovala 3 zásadní kanály, kterými v historii k rozšíření na globální trhy docházelo:
1/ Zvýšení cen energetických komodit
První a nejzřejmější je, že ceny komodit, zejména energií, jsou hlavním kanálem, kterým takové šoky v minulosti vyvolávaly významné dopady na globální ekonomiku a finanční trhy. Klíčovou obavou v souvislosti s konfliktem mezi Hamásem a Izraelem je proto to, že se může rozšířit a zahrnout Írán, který je spojencem Hamásu a významným producentem energetických surovin. To by mohlo přinejmenším dočasně poslat cenu ropy nad 100 USD za barel. Nicméně samotná nejistota obvykle nestačí k tomu, aby se ceny energií udržely dlouhodobě na vysoké úrovni. K vyvolání šoku srovnatelného s loňskou energetickou krizí v Evropě, nehledě na ropné šoky v 70. letech 20. století, by pravděpodobně byla zapotřebí výrazná eskalace, zahrnující skutečné narušení dodavatelských řetězců ropy. Takový vývoj se zatím podle CE jeví jako velmi málo pravděpodobný.
2/ Dopad na měnovou politiku
Za druhé, záleží na tom, v jaké fázi hosodářského cyklu geopolitický šok nastane, protože to ovlivňuje způsob, jakým centrální banky reagují na případné vedlejší ekonomické dopady. Při většině nedávných geopolitických událostí - kromě loňské ruské invaze na Ukrajinu - byl Fed v pozici, kdy mohl náraz zmírnit. Vzhledem k tomu, že hospodářská aktivita obecně nyní zpomaluje a inflační tlaky se zmírňují, jsou nyní tvůrci měnové politiky ve vyspělých ekonomikách pravděpodobně v lepší pozici, aby mohli nasadit strategii "přehlédnutí" zvýšené inflace způsobené (doufejme) dočasným nárůstem cen energií. To podporuje nyní obecné očekávání, že výnosy státních dluhopisů v nadcházejících měsících klesnou (ceny naopak porostou), protože centrální banky ukončí zvyšování sazeb a začnou přecházet na jejich snižování.
3/ Širší fiskální a politický kontext
Třetím poučením je, že důležitý je také fiskální a širší politický kontext. Kromě ropných šoků byly hlavní příčinou měnové a finanční nestability v 70. letech makroekonomické nerovnováhy, které se vytvořily během 60. let. Vojenské výdaje na válku ve Vietnamu (spolu s novými domácími fiskálními závazky) vedly v USA k velkým fiskálním deficitům a deficitům běžného účtu. To nakonec přispělo k ukončení Bretton-woodského systému řízených směnných kurzů, čímž se přerušila vazba mezi peněžní zásobou a zlatými rezervami.Naproti tomu 90. léta a rok 2000 byly obdobím obecně solidního hospodářského růstu, silných veřejných financí a stabilní inflace. To umožnilo Spojeným státům relativně snadno absorbovat značné (i když menší) fiskální náklady na války v Iráku a Afghánistánu.
Dnes se zdá, že velký a zřejmě trvalý fiskální deficit USA vyvolává u investorů stále větší obavy, což přispívá k růstu výnosů dlouhodobých amerických státních dluhopisů. Ale i když jsou fiskální vyhlídky USA (a některých evropských ekonomik) znepokojivé, finanční náklady na probíhající válku na Ukrajině a jakákoli pomoc Izraeli jsou v poměru k fiskální kapacitě USA (a Evropy) nepatrné. Pravděpodobně by bylo zapotřebí mnohem většího geopolitického šoku, aby se fiskální kalkulace významným způsobem změnila. Důležitější je, že jak měnový, tak fiskální politický rámec jsou propracovanější a robustnější než v 70. letech 20. století, kdy tvůrci politik dovolili, aby se jim fiskální výdaje vymkly z rukou.
Co z výše uvedeného vyplývá?
Z pohledu finančních trhů je zásadní, aby konflikt zůstal relativně omezený a nerozšiřoval se na další země, zejména Irán. Pak bude jeho dopad na globální trhy relativně malý. Většina hlavních ekonomik zpomaluje a inflační tlaky se zmírňují. Fed a další hlavní centrální banky pravděpodobně v příštím roce přejdou k uvolnění politiky, čímž se sníží výnosy dlouhodobých dluhopisů. Akcie a další "riziková" aktiva budou v nejbližší době pravděpodobně nadále pod tlakem, protože světová ekonomika oslabuje, ale po zlepšení výhledu někdy v polovině roku 2024 se pravděpodobně odrazí ode dna. Nejpravděpodobnější scénář vývoje války mezi Hamásem a Izraelem by tento obrázek nijak podstatně nezměnil.
V opačném případě by další šok v cenách energií poškodil vyhlídky globálního růstu a mohl by přinutit centrální banky, aby zachovaly svůj současný jestřábí postoj déle, než se předpokládá. Americká fiskální politika se již nyní nachází v problematické situaci a vzhledem k tomu, že v otázce udržitelnosti dluhu záleží na vnímání stejně jako na tvrdých číslech, nemusí být zapotřebí mnoho dalších špatných zpráv k tomu, aby na trzích s dluhopisy výrazně vzrostla nervozita.