Vydařený start roku 2017
První čtvrtletí roku 2017 můžeme bez obav označit investičně za velmi vydařené. Díky dobré ziskovosti firem, příznivým makrodatům a mírně oslabujícímu USD se dařilo zejména akciovým trhům. Navzdory zvýšení úrokových sazeb FEDu předvedly hlavní státní dluhopisy vesměs neutrální vývoj, vyjma těch českých, u nichž pokračoval růst výnosů do splatnosti a tedy pokles cen. Odehrály se první důležité volby a britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50, čímž podle unijních smluv začíná dvouleté vyjednávání o podobě a podmínkách brexitu.
Ekonomika
Hlavní světové ekonomiky, v čele se Spojenými státy, Eurozónou a Čínou, vykázaly v loňském roce mírně nižší růsty HDP v porovnání s rokem 2015. Nicméně makrodata a předstihové ukazatele zůstávají i v prvním čtvrtletí roku 2017 velmi dobrá.
Stimulační balíček ECB, zdá se, přináší první ovoce, soudě podle růstu ekonomiky Eurozóny, která vzrostla meziročně o solidních 1,7 %, což je velmi dobré číslo v porovnání s průměrným růstem 0,7 % v posledních pěti letech. Poprvé od roku 2008 tak rostla loni rychleji než ekonomika Spojených států. PMI ve zpracovatelském průmyslu rostl v průběhu celého čtvrtletí a v březnu dosáhl na nejvyšší hodnotu za téměř šest let (56,2). Meziroční růst průmyslové produkce nicméně v lednu zpomalil na hodnotu 0,6 %. Nezaměstnanost klesla v porovnání s prosincovou úrovní na 9,5 %, což je nejnižší hodnota od května 2009. Zlepšující se situace na trhu práce a celkové oživení v ekonomice vedou ke zvyšující se spotřebitelské důvěře, která se však zatím neprojevila plně v nárůstu maloobchodních tržeb. Celková inflace na začátku roku prudce vzrostla a v únoru dosáhla inflačního cíle ECB (2 %). Očekávaná březnová hodnota je 1,5 %. Její nárůst byl způsoben především růstem cen energií. Jádrová inflace stagnovala na 0,9 %. ECB na březnovém zasedání potvrdila nastavení své měnové politiky. Měsíční čisté nákupy aktiv se tak od dubna sníží o čtvrtinu na 60 mld. EUR a budou pokračovat alespoň do konce letošního roku. Prezident Draghi zároveň potvrdil, že program TLTRO (program cílených dlouhodobějších refinančních operací) nebude prodloužen, takže březnová aukce bude poslední.
Ekonomika Spojených států rosta ve čtvrtém čtvrtletí 2016 2,1% tempem (mezičtvrtletně, anualizovaně), což bylo o něco rychlejší temto, než očekávaných 1,9 %. Vliv nižších soukromých i vládních investic vyvážily vyšší výdaje spotřebitelů. Náladu spotřebitelů potvrdila také data o důvěře spotřebitelů, vyjádřená ukazatelem Conference Board, který dosahoval velmi slušných 125,6 bodu, což je jeho nejvyšší hodnota za více jak 15 let. Předstihový indikátor PMI se v březnu dostal na 57,2 bodu a jen mírně zaostal za únorovou hodnotou (57,7). Americká centrální banka FED v souladu s očekáváním zvýšila v březnu cílové pásmo pro hlavní sazbu Fed Funds o 0,25 % na 0,75–1,00 %. Hlavním důvodem pro zpřísnění měnové politiky je kromě výrazného nárůstu inflačních tlaků také další zlepšení na trhu práce, promítající se i do solidního růstu americké ekonomiky. Míra nezaměstnanosti dosáhla v březnu 4,7 %, což je považováno za úroveň plné zaměstnanosti. Celková inflace dosáhla v únoru 2,7 % a dostala se tak na nejvyšší úroveň od roku 2012. Jádrová inflace byla 2,2 %. Předsedkyně Fedu Yellenová zopakovala, že je možné krátkodobé přestření 2% inflačního cíle.
Japonská ekonomika rostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 anualizovaně o 1,2 % a to díky vyšším než očekávaným kapitálovým výdajům. Růst maloobchodních tržeb v lednu posílil, nicméně výdaje domácností dále klesaly. Průmyslová produkce naopak v lednu meziročně vzrostla o 3,7 %. PMI ve zpracovatelském průmyslu se v únoru zvýšil na nejvyšší hodnotu od března 2014, především díky stále se zlepšujícímu hodnocení výstupu, nových objednávek, exportu a zaměstnanosti nákupními manažery. Celková inflace se v lednu lehce zvýšila na 0,4 %. Proinflačně opět nejvíce působily ceny čerstvých potravin, jejich růst však výrazně zpomalil. BoJ ponechala na svém březnovém zasedání výši úrokových sazeb na -0,1 %.
Čínská ekonomika rostla v roce 2016 tempem 6,7 %, což představuje nižší růst než v roce předchozím (6,9 %). Růst byl podporován zejména růstem osobní spotřeby a oživením v průmyslovém sektoru, růstem cen komodit v první polovině čtvrtletí a zvýšenými investicemi do infrastruktury. Na začátku března byl zveřejněn nový cíl čínské vlády pro růst HDP (6,5 % a více) a inflaci (pod 3 %) v tomto roce. Pokračující expanzi v průmyslu potvrzují nové údaje ohledně objednávek podniků, zejména ze zahraničí. Nákupní index manažerů PMI v březnu mírně vzrostl na hodnotu 51,8 a od posledního čtvrtletí roku 2016 se udržuje v pásmu expanze.
Akciové trhy
Akciové trhy v prvním čtvrtletí výrazně zhodnotily a těžily zejména z neposilujícího USD, oživující ekonomické aktivity a utlumené populistické a ochranářské rétoriky.
Americký akciový index S&P 500 zhodnotil o velmi slušných 6,1 %. Investory potěšil zejména růst ziskovosti firem a optimistické ekonomické ukazatele. Nervozitu na trhy krátce přinesla neschopnost Trumpovy administrativy prosadit zásadní změny legislativy ve zdravotnictví a zrušit tak Obamovu zdravotnickou reformu (Obamacare). Mezi sektory se nejvíce dařilo sektoru IT (12,6 %), spotřebitelskému sektoru (8,5 %) a zdravotnickému sektoru (8,4 %). Nejhůře se vedlo sektoru energií (-6,7 %) a telekomunikacím (-4,0 %).
Mezinárodní akcie zhodnotily přes 7 % (v USD), nejlépe se dařilo Španělsku, Hong Kongu, Nizozemí. Evropské akcie, měřeno indexem MSCI Europe překonaly tentokrát zhodnocení akcií amerických, když zhodnotily o velmi služných 7,6 %. Ještě lépe na tom byly díky slabšímu USD a relativně dobrým makrodatům akcie z rozvíjejících se zemí, které zhodnotily dokonce o 11,5 % a napravily tak nepříznivý výsledek z posledního čtvrtletí předešlého roku. Lídrem výkonnosti byla Indie, Korea, Mexiko a Singapur. Mírně zaostávaly v růstu japonské akcie, které ale i tak zhodnotily o 4,6 %.
Dluhopisové trhy
Navzdory březnovému rozhodnutí americké centrální banky FEDu zvýšit úrokové sazby v důsledku zvyšujících se inflačních očekávání a pozitivnímu ekonomickému vývoji nevykazovaly výnosy amerických vládních dluhopisů žádný jasný trend. Výnos desetiletého vládního dluhopisu, navzdory zvýšení úrokových sazeb, klesl z 2,45 % na začátku čtvrtletí na 2,40 % na jeho konci. ECB na březnovém zasedání potvrdila nastavení své měnové politiky. Měsíční čisté nákupy aktiv se tak od dubna snižují o čtvrtinu na 60 mld. EUR a budou pokračovat alespoň do konce roku 2017. Podobně nevýrazný vývoj jako dluhopisy z USA zaznamenaly také německé vládní dluhopisy, u nichž však došlo k mírnému růstu výnosů z 0,208 % na 0,331 %. V růstu výnosů z posledního čtvrtletí však pokračovaly české vládní dluhopisy, u nichž vlivem "vyšší" inflace vzrostl výnos 10-ti letých splatností z 0,473 % na 0,898 %. Bankovní rada ČNB se na svém březnovém jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Rozhodla také nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek banky v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu v zájmu oslabení koruny tak, aby udržovala kurz české měny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK. K dnešnímu dni však již víme, že 6. 4. 2017 od devizových intervencí upustila. Dařilo se dluhopisům z rozvíjejících se zemí a dluhopisům s vysokým výnosem, zejména těm v USD.
Komoditní trhy
Ceny komodit, měřeno indexem Bloomberg Commodity Index v průběhu prvního čtvrtletí mírně oslabily o cca 2 %. Výrazně k tomu přispěla cena ropy Brent, která se ještě v průběhu ledna a února pohybovala převážně v intervalu 55–57 USD/barel, ale na konci druhého březnového týdne během tří dnů propadla o více než 8 % a poprvé od listopadu 2016 se dostala pod 50 USD/barel. Mohl za to především silný růst zásob ropy v USA a varování Saudské Arábie, že nebude kompenzovat rychlý růst těžby břidlicové ropy v USA.
Ceny základních kovů naopak většinou rostly díky příznivému výhledu globálního zpracovatelského průmyslu. Cenu mědi navíc zvyšovaly výpadky těžby klíčových dodavatelů (stávka v Chile a vládní zásahy v Indonésii). Cena hliníku rostla i kvůli očekávanému snížení produkce v Číně během zimních měsíců s cílem snížit produkci škodlivých emisí. Rostly rovněž ceny železné rudy díky silnému dovozu do Číny a růstu globální produkce oceli (v lednu meziročně o 7 %). Z potravinářských komodit pokračovala v poklesu (již od poloviny roku 2016) cena kakaa kvůli přetrvávajícímu převisu nabídky, a rovněž cena cukru. Ceny zrnin v průměru stagnovaly.
Měnové trhy
První čtvrtletí letošního roku bylo na dlouhou dobu posledním čtvrtletím, v průběhu kterého se kurz CZK vůči EUR téměř vůbec nezměnil. CZK do něj vstupovala s kurzem 27,02 CZK/EUR a končila s kurzem 27,03 CZK/EUR. Samozřejmě zejména díky intervencím ČNB, od kterých však v době psaní tohoto reportu ČNB již upustila. Koruna mírně posílila vůči USD a to z hodnoty 25,639 CZK/USD na 25,282 CZK/USD, tedy posílení o cca 1,4 %. Dolar ve sledovaném období podobně oslabil proti Euru. Zatímco na začátku čtvrtletí byl kurz 1,0516 EUR/USD, na jeho konci se nacházel na hodnotě 1,0652 EUR/USD a proti EUR oslabil o necelých 1,3 %. USD oslabil také proti JPY a velmi mírně vůči GBP.
Závěr
Jak již bylo popsáno výše, první čtvrtletí bylo velmi pozitivní, zejména pokud jde o vývoj na akciových trzích. Důvody růstu byly popsány výše. Navzdory dobrým makrodatům a vyšším odhadům růstu začínají být akcie ze Spojených států nadhodnocené. Shiller P/E indikátor je nejvýše od devadesátých let a internetové bubliny. U jejich evropských protějšků vidíme i nadále atraktivní kombinaci ocenění a fázi cyklu, ve které se dnes nacházejí. Rozumné ocenění nabízejí pořád také japonské akcie a akcie z rozvíjejících se zemí.
V prvním čtvrtletí se uskutečnily první důležité volby v Nizozemsku. Základní zprávou z těchto voleb je výrazně nižší než očekávaný výsledek Strany pro svobodu (PVV) Gerta Wilderse, který je známý svojí tvrdou rétorikou vůči EU. Jeho strana skončila druhá za dosud vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který nyní pravděpodobně vytvoří vládní koalici. Předpokládané pokračování nizozemského premiéra evropští politici i trhy uvítali s ulehčením. Rutte je sice vůči Evropské unii v její stávající podobě v mnohém skeptický a mluví o potřebě reformy fungování bloku, nepředstavuje však radikálně anti-evropský proud.
Pro Evropu, kterou letos čekají další důležité prezidentské volby, může být výsledek chápán jako povzbuzení. Prezidentské volby ve Francii jsou za dveřmi a podle předběžných průzkumů mají v prvním kole zatím největší šance Emmanuel Macron (26 %) a nacionalistka Marine Le Penová (25 %). Očekává se, že ve druhém kole se pravděpodobně proti Le Penové spojí voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola a podpoří umírněnějšího ze dvou soků, tedy "proevropského" Macrona. Ten by tak mohl v druhém kole získat 59 % hlasů, oproti 41 % Le Penové.
I nadále vidíme spoustu výzev pro globální ekonomiku. Zejména v podobě utahování měnové politiky FEDu, s tím jak ekonomika Spojených států a také inflace zrychluje, a s tím spojené obavy o zpomalení čínské ekonomiky. Nicméně i zde jsme zatím poměrně optimističtí. Mírné oslabení USD, navzdory zvýšení úrokových sazeb FEDem v březnu, je pro rozvíjející se země, v čele s Čínou, dobrou zprávou. A jistou dávku optimismu mohou dodávat i některé ekonomické ukazatele, například růst exportu. Jeden z vůdčích rozvíjejících se trhů, Jižní Korea, zažívá nejvyšší růst exportu za posledních pět let.
Zdá se, že start roku byl také velmi pozitivní z pohledu obratu toku kapitálu do rozvíjejících se zemí (viz graf výše), zejména Číny. Asociace IIF odhaduje přílivy do akcií a dluhopisů z rozvíjejících se zemí v únoru na 17,2mld. USD a v březnu na 29,8 mld. USD. Za tímto číslem stojí především přílivy do čínské ekonomiky, které činily 27,5 mld. USD a přerušily tak 34měsíční období kapitálových odlivů.